Richard Náhlovský je malířem Českého ráje, kraje, který láká výtvarné umělce již dvě stě let. Mohlo by se zdát, že zde již téměř všechno bylo objeveno, namalováno nebo nakresleno. O tom, že tomu tak není, nás od konce osmdesátých let R. Náhlovský přesvědčuje svým každým dalším obrazem. A nejen nás, opakovaně v tom utvrzuje především sám sebe, navzdory tvůrčím pochybnostem, které provázejí každého skutečného umělce. Náhlovský důvěrně a do detailů zná kraj, v němž se narodil, žije a tvoří, našel v něm i početnou skupinu obdivovatelů a sběratelů svých obrazů. Je to pro něho otázka nejen existenční, ale především prestižní. Podle křestního listu se narodil roku 1957 v Turnově, od narození žil v Rovensku pod Troskami. Již v útlém mládí se rozhodl být malířem, a protože jedním z předpokladů pro studium na AVU v Praze bylo absolvování střední školy uměleckého směru, vystudoval SUPŠ sklářskou v Železném Brodě, i když se sklářské tvorbě věnovat nechtěl. V roce 1981 byl přijat do malířského ateliéru profesora Františka Jiroudka, umělce-krajana z Podkozákova. Jiroudek pravděpodobně měl na Náhlovského značný vliv jak ve škole, tak v prvních letech po jejím absolvování. Další, málem osudový vliv na něj ze začátku měl také Josef Jíra, který byl násoben společným zájmem o maloskalskou krajinu. V roce 1991 odešel do Mariánských Lázní, kde žil a pracoval do roku 2007. Odtud se však každoročně na tři čtyři měsíce do Rovenska vracel, aby zde maloval a vystavoval. Žije a tvoří na jižním svahu Kozákova prakticky na samotě, ale návštěvám zájemců o svou tvorbu vždy rád otevře dveře. Zve je do svého království, jak si můžeme přečíst na směrovce k jeho ateliéru u silnice z Kozákova. Pokračuje v pořádání každoročních výstav v Rovensku, příležitostně vystavuje také jinde v Česku, občas i v zahraničí. Se zarputilostí sobě vlastní maluje a téměř s každým dalším obrazem řeší nový tvůrčí problém. Je malířem-krajinářem, avšak nutno připomenout, že jeho krajiny nejsou krajinami tradičními. Jeho zájem o českou krajinu trvá, ale s léty se mění její malířské pojetí. Od absolvování AVU v roce 1987 jsme svědky toho, jak malíř vytrvale zápasí o vlastní pohled nejen na krajinu Českého ráje, ale na českou krajinomalbu a na malířskou tvorbu vůbec. S radostí konstatuji, že ovlivnění F. Jiroudkem a J. Jírou dávno úspěšně překonal, že jeho malba je víc poznamenána evropským moderním uměním – expresionismem i dadaismem než tradičním českým krajinářstvím, že pro svou současnou tvorbu našel poučení u některých klasiků evropského moderního umění, jejichž příklad si přetvořil a přizpůsobil. Richard Náhlovský je nejenom malířem-krajinářem. Jeho umělecký výraz si můžeme pro snadnější přehled rozdělit do dvou vzájemně se prostupujících a ovlivňujících tematických skupin. V první tvoří krajiny ovlivněné Českým rájem s podskupinou leknínů, inspirovanou opakovanými návštěvami v Pařezské Lhotě u Prachovských skal. Druhou skupinu tvoří fantaskní obrazy, k nimž pro sebe objevil a přijal některé podněty evropského umění z první poloviny 20. století. Také na nich se ale podílí důvěrná znalost rodného kraje, například povrchových struktur pískovcových skal, achátů a jaspisů. Při hledání vlastní umělecké identity mu vydatně pomáhá právě rodný kraj, kam se vracel, i když žil a tvořil jinde, a expresionismem poznamenaný projev, který se v jeho pojetí časem měnil. Některé, pro něj podstatné znaky, si zachoval, dotvořil je a domyslel až do nezaměnitelné podoby.

Antonín Langhamer

-->Facebooková upoutávka<--