Lukáš přivezl šťastných třináct vín (plus jeden bonus), a jen jedno nebylo z loňské sklizně - Ryzlink rýnský v pozdním sběru byl z té předloňské. A patřil mezi nejlepší vína večera.
O zavínění se postaral Müller-Thurgau, zemské víno, ještě suché s vyšším zbytkovým cukrem (7 g/l). Vonělo po světlém ovoci a jemné mineralitě, chutnalo ovocně, šťavnatě, a v dochuti bylo příjemně pikantní. Nekomplikované milé víno na delší pití za výbornou cenu.
Suché bylo i následující Neuburské, rovněž zemské víno, jemně aromatické (světlé ovoce), v ovocité chuti až překvapivě pikantní. Toto víno bych doporučil spíše k jídlu, na delší pití byla kyselinka dost výrazná.
Krásně mne osvěžila první „růžovka” - kabinetní Zweigeltrebe rosé. Ve vůni lehce smetanové tmavé peckoviny. Chuť šťavnatá, opět třešně a višně v lehounce smetanovém kabátku. Středně dlouhý závěr byl příjemně pikantní.
Jedním z nejlepších vín večera bylo pro mne kabinetní Veltlínské zelené, suché víno s výraznějším zbytkovým cukrem (7 g/l). Vůně ovocně-minerální, chuť ovocná, šťavnatá a zřetelně pikantní v lehounce kořenitém závěru.
O Ryzlinku rýnském 2014 v kabinetním provedení jsem se již zmínil na začátku. Polosuché víno s vyšší kyselinou (8,5 g/l) bylo jak ve vůni, tak i v chuti ovocně-minerální. Potěšilo bohatým tělem (vyzrálé světlé ovoce) a dostatečnou pikantností v delším závěru.
Velmi zdařilým byl proslulý čejkovický Tramín červený. Ochutnali jsme kyselinou vinnou lehce „osvěžený” pozdní sběr. Ve vůni kombinace jemných citrusů a květin. Šťavnaté tělo s citrusovým „štychem” v osvěžující, pikantní koncovce.
Na přibližně stejnou úroveň bych zařadil Děvín ve výběru z hroznů, lehce polosladké víno s lehounkou ovocně-květinovou vůní s převahou sladkých citrusů. V chuti jemně nasládlé se zřetelnějšími tóny grepu a mandarinky v lehounkém květinovém závoji. Měkce pikantní a šťavnaté víno.
A další kvalitativně srovnatelné víno - Rulandské šedé v pozdním sběru. Víno na hranici polosuchého a polosladkého vonělo po nazrálém světlém ovoci. V chuti nasládlé, ovocně-minerální, šťavnaté a měkce pikantní ve středně dlouhé koncovce.
Polosladké Chardonnay v pozdním sběru vonělo po jižním ovoci, především ananasu a kiwi. V nasládlé chuti bohaté na tropické plody bylo šťavnaté, a závěru pak dostatečně pikantní.
V poslední době mne mile překvapilo několik vín z nové a velmi žádané (i vinaři) odrůdy Solaris. Námi ochutnávaný mladý Solaris v pozdním sběru mne však oslovil o poznání méně. Ve vůni bohaté na světlé ovoce jsem cítil (a nebyl jsem sám) jemné octové tóny. Postupně sice zmizely, ale také v chuti se nakonec objevily. Jinak tělo bylo ovocné, šťavnaté a lehce pikantní. Víno by potřebovalo větší harmonii zbytkového cukru a kyseliny.
Vše mi vynahradila polosuchá Frankovka rosé v pozdním sběru. Bohatě ovocná ve vůni i chuti (převaha malin), lehce nasládlá a šťavnaté v delším závěru. Roséčko, kterého je téměř „plná huba”.
Za lákavým názvem „Sametové víno” se skrýval zemský Dornfelder, možná překvapivě suché tmavě růžové víno s vyrovnaným zbytkovým cukrem a kyselinou (5,8 g/l - 5,7 g/l). Plná vůně kombinující tmavé peckoviny a lesní směs. V chuti téměř identické, pociťově možná sladší, ale příjemně pikantní. Čtvrtina vína zrála v novém bariku.
O téměř závěr ochutnávky se postaral zemský Dornfelder, červené víno s vůní kompotovaného tmavého ovoce s převahou lesní směsi. V chuti ovocné, uhlazené a lehounce pikantní. „Čisté”, nekomplikované víno na delší pití za výhodnou cenu.
O definitivní závěr se postaral růžový „syčák” z odrůdy Zweigeltrebe, bohatě parfémovaný levandulí. Tak to jsem ještě nepil! A nikdo z „vrcholového týmu” víno nebodoval. Ale najdou se i tací, kteří milují experimenty...
Nicméně zbývajících třináct vín „vrcholový tým” hodnotil, a takový je výsledek: Děvín - 8,9 bodu (z 10 možných), Ryzlink rýnský 2014 a Tramín červený - 8,8 b., Veltlínské zelené, Frankovka rosé a Dornfelder - 8,7 b., Zweigeltrebe rosé, Rulandské šedé a Chardonnay 8,6 b., Solaris - 8,5 b., Neuburské, Müller-Thurgau a Sametové víno - 8,4 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý