Jedním z vín, které mne výrazně oslovilo, bylo hned to vstupní - André rosé v kabinetním provedení. Suché víno s malým „zbytečkem” (4,1 g/l) a s vůní jemných tmavých peckovin. V chuti měkce ovocné (kombinace lesní směsi a tmavých peckovin) a příjemně pikaní. Velmi osvěžující víno pro teplé letní večery.
Potěšil také Ryzlink rýnský, rovněž kabinetní. Víno na hranici suchého a polosuchého (9 g/l zbytkového cukru a 8,4 g/l kyselin) s vůní nazrálých světlých peckovin. V chuti ovocné, šťavnaté a pikantní. Víno s pěknou perspektivou, které bych otevřel tak za rok.
Jedním z nejlepších bílých vín večera byl pro mne Sauvignon v pozdním sběru, ještě suché víno s trošku vyšším zbytkovým cukrem (6,7 g/l). Ve vůni světlé ovoce a výrazné tóny černého rybízu a černého bezu. V bohaté ovocité chuti (světlé peckoviny, citrusy) bylo víno šťavnaté a pikantní. Zřetelné byl dotyk černého rybízu.
Na úroveň sauvignonu bych zařadil následující Hibernal. Také toto víno bylo na hranici suchého a polosuchého (8,5 g/l zbytkového cukru) Krásná vůně světlého ovoce, citrusů a černého rybízu. Plnější a šťavnaté tělo bohaté na citrusy (grep), pikantní s příjemnými tóny černého rybízu.
Sylvánské zelené v pozdním sběru bylo již spíše polosuché (9,5 g/l zbytkového cukru) a díky nižší kyselině (5,6 g/l) nebylo příliš pikantní. Vůně ovocně-květinová s lehkými tóny bylin. Tělo uhlazené, nasládlé a jen lehce pikantní.
Polosuché Chardonnay v pozdním sběru vonělo po nazrálém světlém ovoci. V ovocné chuti bylo nasládlé, uhlazené a měkce pikantní. Solidní chardonnay, které by však zasloužilo plnější tělo a větší šťavnatost.
Rulandské šedé ve výběru z hroznů bylo polosladké s bohatou vůní přezrálého světlého ovoce a jemných minerálních tónů. Chuť nasládlá, zakulacená a jemně kořenitá, trochu připomínající botrytický sběr.
Výrazně sladká (48 g/l zbytkového cukru), ale krásná byla Pálava. Ve vůni i chuti „čistý” styl Pálavy - přezrálý hrozen, mandarinka a pomeranč. Chuť sladká, bohatě ovocně-květinová s převahou citrusů. Velmi příjemné, plné víno s lehce pikantním ocáskem.
Jediné víno, které mne trochu zklamalo, byl Cabernet Sauvignon rosé ve výběru z hrozné. Příliš sladké, výrazně ovocné, ale málo živé a pikantní, působilo malinko unaveně.
Příjemně překvapil mladý Modrý Portugal, který voněl i chutnal po vyzrálých tmavých peckovinách. Svěží, „čisté” ovocité víno pro příjemné pití na delší trať, zvláště v létě.
Chutnal mi i hezky pitelný a nekomplikovaný Dornfelder v pozdním sběru. Tady převládaly ve vůni i chuti spíše tmavé lesní plody. V plnější chuti navíc lehce kořenité tóny a měkce pikantní koncovka. Přednost bych však dal Modrému Portugalu.
Rozhodně nejlepším červeným a špičkou večera bylo Rulandské modré ve výběru z hroznů. Z kvalitní suroviny vznikají krásná moravská červená. Ve vůni vyzrálé tmavé ovoce, jemně kořenité. Stejně tak v jemné a uhlazené chuti s delším závěrem. Víno se bude nepochybně ještě vyvíjet k lepšímu, rozhodně bude dělat radost v příštích několika letech. Ale krásně pitelné je již nyní.
Kamil Michna o svých vínech moc nemluví, ta však hovoří za něj, a to krásnou řečí, která potěší patra milovníků vín.
A co na to „vrcholový tým”, tentokrát silně oslabený? Tady jsou body: Rulandské modré - 9 bodů (z 10 možných), Sauvignon, Hibernal a Pálava - 8,9 b., Ryzlink rýnský - 8,8 b., André rosé, Rulandské šedé, Sylvánské zelené a Modrý Portugal - 8,7 b., Chardonnay a Dornfelder - 8,6 b. a Cabernet Sauvignon rosé - 8,5 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý
