Ale raději to spláchněme dobrým, byť pro mne dost sladkým vínem!
Ochutnali jsme deset vzorků - tři červené, jeden růžový a šest bílých. A začali jsme malinko překvapivě - červenými. Prvním bylo červené likérové víno Stefan Kossulicz 2012, vyrobené z odrůd André (75 %), frankovky a Cabernetu Moravia. Relativně málo zbytkového cukru (75 g/l), standardně alkoholu (18 %). Ve vůni kořenité tmavé ovoce s lehkou stopou džemu. V chuti lehčí, převažoval sladký švestkový kompot s jemně kořenitým „štychem”.
Následovala červená a výrazně sladší (190 g/l zbytkového cukru) Magdalena 2012 ze Svatovavřineckého (60 %) a Modrého Portugalu. Ve vůni jemně kořenitý, hutný švestkový kompot se stopou sušeného ovoce. V chuti výrazně sladší, zakulacené sušené ovoce. V těle elegantní s jemným náznak ořechů v koncovce.
Rozhodně nejlepším z červených vín byla St. Laurent solera 2011, stoprocentní Svatovavřinecké ve směsi různých ročníků. O malinko méně zbytkového cukru (150 g/l), v příjemné vůni jemně kořenité ovoce v marmeládovém stylu. V chuti vyzrálé tmavé ovoce, povidlové tóny s jemným náznakem tříslovin a se zřetelnou pikantností v závěru na patře.
Prvním bílým likérovým byl Stefan Kossulicz 2011 s vyšším zbytkovým cukrem (180 g/l). Cuvée tří odrůd - Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský (dominantní) a Neuburské. U mne jedno ze dvou nejméně zajímavých vín večera. Ve vůni lehce kořenité sušené ovoce. V chuti sladké ovoce s lehce trpnými tóny (pecička), v závěru zřetelně pikantní.
Stejné víno jen o dva roky mladší nabídlo příjemné aroma - jemně kořenité vyzrálé ovoce s medovými tóny. V chuti lehčí, pikantní, poměrně kořenité s lehounkou pecičkovou hořčinkou v koncovce.
Pro mne asi nejlepším vínem večera bylo „Slavkovské slunce” - Solei d'Austerlitz 2013 z Muškátu moravského a Neuburského (80 %), opět se 180 g/l zbytkového cukru. Víno ve stylu sladkého sherry s vůní sušeného ovoce (včetně datlí a fíků) a medově-ořechových tónů. V chuti téměř identické, sladké, plné a uhlazené. Opravdová sladká delikatesa.
A následovaly dvě Anežky. Nejprve ročník 2012, klaret, z odrůd Zweigeltrebe (klaret) a Frankovka. Vysoký zbytkový cukr (210 g/l), ale i kyselina (10 g/l). Ve vůni jemnější tmavé bobuloviny. V chuti lehce pikantní sladké jahody v kombinaci s tmavými peckovinami.
Druhá Anežka byla z ročníku 2014. Voněla po sušeném ovoci, ale v chuti to bylo ještě neučesané mládě, sice šťavnaté, ale zároveň výrazně pikantní a nedostatečně zakulacené. Víno lepší časy teprve čekají!
Svým způsobem to platí i o Barboře 2014, růžovém likérovém víně z odrůd Zweigeltrebe (klaret) a Muškát moravský. Ve vůni tmavé ovoce, lehké smetanové tóny a náznak ořechů. V zakulacené a středně sladké chuti (180 g/l zbytkového cukru) bylo cítit tmavé ovoce (sladké kompotované peckoviny), ale také náznak máslových či smetanových tónů. A v závěru také ořechů.
Na závěr jsme ochutnali likérový Neronet 2014. Proti ostatním vlastně „suché” víno (70 g/l zbytkového cukru), zatím ještě hodně mladé. Nicméně velmi zajímavé. Ve vůni jemně kořenitý kompot z třešní a višní. Stejně tak v identické chuti, v níž byly ještě zřetelné jemné třísloviny. Víno jaksi mimo kategorie, ale rozhodně velmi zajímavé. Ani poměrně vysoký zbytkový cukr totiž nezakryl živost tohoto vína.
A možná až překvapivě vstřícný „vrcholový tým” se cukru nezalekl, a nešetřil body. Tady je jeho hodnocení: St. Laurent Solera 2011 - 9 bodů (z 10 možných), Solei d'Austerlitz a Neronet 2014 - 8,8 b., Magdalena 2012, Stefan Kossulitcz 2013 bílé a Barbora 2014 - 8,7 b., Stefan Kossulitcz 2011 bílé - 8,6 b., Anežka 2012 - 8,5 b., Stefan Kossulitcz 2012 červené a Anežka 2014 - 8,3 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý
