Převažovala sice vína z ročníku 2013, ale ochutnali jsme i tři ze sklizně 2014 a jedno vyzrálejší červené z roku 2011.
A právě tím jsme začali. Zweigeltrebe 2011 v pozdním sběru nemělo sice ideální teplotu vzhledem k srpnovým výhním, které postihly i Viniční altán (mělo být nachlazeno), nicméně alespoň ukázalo, že nemá žádné vady, spíše přednosti. Ve vůni tmavé peckoviny, především višně. Stejně tak v bohaté ovocné chuti. Víno je již uleželé, středně plné, v závěru pak lehce pikantní na patře. Příjemný vstup v „obráceném gardu”.
Následovalo kabinetní Sylvánské zelené 2014, suché, ale zároveň plné ovocně-minerální víno ve vůni i chuti. Převládaly světlé peckoviny. Ve šťavnatém těle byla mineralita jemnější, závěr pak byl příjemně pikantní.
Chutnalo mi i následující Veltlínské zelené 2013, kabinetní a suché víno s ovocnou, jemně kořenitou vůní, v níž jsem cítil i dotyk mandlí. Chuť měkce ovocná, středně plná s lehkou stopou mandlí a pepře. Poměrně šťavnaté víno s pikantním závěrem. Pěkný poměr cena/výkon!
Příjemně osvěžil Modrý Portugal rosé 2013 v kabinetním provedení. Suché víno s trochou zbytkového cukru (4,1 g/l) vonělo po jemných tmavých peckovinách s lehounkým minerálním závojem. V chuti třešně a višně s jemnou pecičkou. Suché, pikantní a osvěžující víno.
Na hranici suchého a polosuchého vína bylo pevní bílé cuvée – Grapes Blanc 2014. Zemské víno z odrůd Ryzlink vlašský (70 %) a Muškát moravský (30 %). Dost neobvyklá kombinace odrůd se vydařila. Ve vůni jemné citrusy se vzdálenými tóny kořenitých bylin (majoránka). V chuti ovocné (citrusy) s lehkými tóny muškátu. V těle plnější a pikantní s náznakem grepové hořčinky v závěru na patře.
Následovalo Cuvée Nouveau 2013, rovněž zemské víno s vyzrálosti moštu na úrovni pozdního sběru. Polosuché víno s výraznou kyselinou (8,2 g/l) z odrůd Rulandské šedé a Sylvánské zelené (50/50). Ve vůni ovocné se stoupou květin na rozkvetlé louce. Chuť lahodná, ovocně-květinová. Šťavnatá s pikantním a jemně minerálním závěrem.
Druhým „roséčkem“ bylo Zweigeltrebe rosé 2013 v pozdním sběru, polosladké víno s vůní tmavého ovoce a dotyku minerálů. V chuti identické s náznakem pecičky, nasládlé a lehce pikantní. Pocitově působilo víno spíše jako polosuché.
A konečně třetí „růžovka“ - Grapes Pink 2013. Polosladké zemské víno z odrůd Frankovka, Modrý Portugal a Zweigeltrebe, a to vše v přibližně třetinovém zastoupení. Víno nabídlo pěkné aroma tmavých peckovin a lesní směsi. V plnější a sladší chuti bylo zakulacené a jemně pikantní. Tady bych doporučoval výrazné nachlazení.
Na závěr nás čekala dvě sladší bílá vína. Nejprve Chardonnay 2013 v pozdním sběru (22,8 g/l zbytkového cukru). Ve vůni jemně světlé ovoce s výraznější minerální vestičkou. V chuti ovocně-minerální a velmi pikantní. Díky vysoké kyselině nepůsobí příliš sladce. Je to víno s krásnou perspektivou.
Pro mne nejlepším bílým vínem večera byl Sauvignon 2014 v pozdním sběru, barrique. Polosladké víno (19,8 g zbytkového cukru) s výraznou kyselinou (8,9 g/l). Ve vůni nazrálé světlé ovoce s jemnými vanilkovými tóny. Stejně tak ve šťavnaté a pikantní chuti, v níž je vanilkový „štych“ o něco bohatší. Víno leželo 3 měsíce na jemných kalech a zrálo v bariku z francouzského dubu.
Přes horký letní večer mělo přechutnávání vín z valtické vinařské školy opravdu příjemný průběh. „Vrcholový tým“ byl tentokrát početně lehce oslaben. Takto mu chutnala degustovaná vína: Sauvignon 2014, barrique a Chardonnay 2013 – 8,8 bodu (z 10 možných), Grapes Blanc 2014 a Grapes Nouveau 2013 – 8,7 b., Sylvánské zelené, Veltlínské zelené a Grapes Pink – 8,6 b., Modrý Portugal rosé 2013 a Zweigeltrebe rosé – 8,5 b. a Zweigeltrebe 2011 – 8,4 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý
