A vstupním byl jakostní Müller Thurgau 2014. Suché víno s příjemnou vůní ovoce (jablka, hrušky) a květin (pyl). V chuti měkce ovocné, lehce zakulacené, poměrně šťavnaté s příjemnou kyselinkou v závěru na patře. Nekomplikované svěží víno na delší pití.

Následovalo kabinetní Rulandské šedé 2014, rovněž suché vín s o malinko výraznější kyselinou (7,4 g/l). Ve vůni ovocně-květinové s lehounkými minerálními tóny. Chuť měkce ovocná a výrazně svěží s pikantním závěrem. Poměrně extraktivní víno (27,9 g/l bezcukerného extraktu), které bych nechal ještě rok ležet v láhvi.

Příjemný, byť trošku „jiný”, byl jakostní Sauvignon 2014. Rovněž suché víno s bohatou kyselinkou (7,9 g/l) a s vůní lehce medového ovoce i květinového pylu. V chuti velmi podobné, šťavnaté a pikantní. Ještě pár měsíců by mu slušelo odpočívat v láhvi.

Nejlepším bílým vínem večera bylo pro mne Chardonnay 2013 v pozdním sběru. Suché víno s malinko vyšším zbytkovým cukrem (5,1 g/l). Ve vůni výrazné jižní ovoce s přechodem do banánových tónů. V chuti plné, kulaté a bohaté na vyzrálé ovoce s jemně máslovými tóny. Vyzrálé Extraktivní víno (27,9 g/l bezcukerného extraktu) s dobrou perspektivou dalšího zrání.

Příjemně potěšila obě „roséčka”. Nejprve jakostní Frankovka rosé 2014, suché víno s bohatou kyselinkou (7,3 g/l). Příjemná vůně kombinující tmavé ovoce a lesní plody. V chuti lehce zakulacené, ovocné s převahou jahod, v závěru pak měkce pikantní.

Ještě více mi chutnalo kabinetní Rulandské modré rosé 2014, lehce polosuché víno s pěknou vůní jemných kompotovaných peckovin. V chuti plnější, ovocné (delikátní tmavé peckoviny) a šťavnaté. Bohaté víno s krásným bezcukerným extraktem (30,8 g/l).

Prvním ze čtyř červených byl jakostní Neronet 2013, pro mne nejméně zajímavé víno. Ve vůni tmavé ovoce se zřetelnými tóny po pryskyřici. V chuti výrazně suché, převažovalo tmavé ovoce s čokoládou a s lehounkou stopou vanilky. Víno zrálo ve dvouletém barikovém sudu.

Mnohem více mi chutnalo jakostní André 2013, v moštu doslazeno na 22 °NM. Ve vůni kombinace tmavého ovoce a lesních plodů. V chuti bohatě ovocné, jemné třísloviny a vstřícně pikantní ocásek. Víno zrálo v použitém bariku.

Zweigeltrebe 2013 v pozdním sběru nabídlo ve vůni tmavé peckoviny v griotkovém provedení. V chuti tmavé peckoviny s ještě zřetelnými tříslovinami. Víno potřebuje ještě ležet v láhvi, klidně rok!

Nejlepším vínem celého večera bylo krásně vyzrálé Svatovavřinecké 2011 v pozdním sběru. Ač tuto odrůdy příliš nemiluji, v provedení Romana Komarova (a v dobrém ročníku) mne opravdu potěšila. Vstřícná vůně lehce kořenitého tmavého ovoce. V identické, plné chuti bylo ještě zřetelné jemné tříslo, ale také delikátní dotyk čokolády. Velmi příjemné červené víno na delší pití završilo moc pěkné setkání s vinařem a jeho poctivými moravskými víny.

A jak chutnala členům „vrcholového týmu” vína z ivančického sklepa? Tady je celkové bodové hodnocení: Svatovavřinecké 2011 - 9 bodů (z 10 možných), Chardonnay 2013 - 8,8 b., Rulandské modré rosé 2014 - 8,7 b., Sauvignon 2014 a Frankovka rosé 2014 - 8,6 b., André 2013 a Rulandské šedé 2014 - 8,5 b., Müller Thurgau 2014 a Neronet 2013 - 8,4 b. a Zweigeltrebe 2013 - 8,3 bodu.

Text a fotografie Libor Chlupatý