Malcolm nám představil jedenáct vín, z toho osm z jím preferovaných odrůd Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené a Pinot Noir.
Prvním byl Ryzlink rýnský 2013 s vůní výrazně nazrálého světlého ovoce. V chuti bohatě ovocný, šťavnatý a příjemně pikantní v lehce citrusovém závěru. Víno má před sebou ještě pěknou perspektivu.
O něco méně mě zaujal Ryzlink rýnský 2012, opět suché víno s vůní světlého ovoce a minerálů, které zpočátku doprovodily jemné živočišné tóny. V chuti spíše uhlazené, než zřetelně pikantní. Tělo měkce ovocné s decentní stopou lipoviny a grepu v závěru na patře. Méně šťavnaté a pro mne málo pikantní víno.
Velmi atraktivní byl archívní Ryzlink rýnský 2004. V bohaté vůni vyzrálé ovoce s výraznou minerální stopou, která se blíží petrolejovým tónům. V chuti suchý, ovocný s dotykem lipoviny, citrusů ve velmi pikantním těle.
Ještě víc se mi líbilo první Veltlínské zelené 2013 z viniční trati Kotel v Sedlci, suché víno, která kvasilo a zrálo v novém barikovém sudu. Krásná nazlátlá barva a příjemná vůně světlého, jemně kořenitého ovoce. V chuti plnější, uhlazené a ovocné. Šťavnaté tělo, hezky pikantní s lehkou kořenitostí. V závěru se se mnou přímo mazlilo.
O poznání méně přitažlivé bylo Veltlínské zelené 2012. Ve vůní vyzrálé světlé ovoce, zpočátku se zřetelnými živočišnými tóny, které postupně odcházely. Chuť ovocná se stopou jemné vanilky, vyzrálá, ale přece jen o poznání méně pikantní na patře.
Pro mne nejlepším vínem večera bylo polosuché Veltlínské zelené 2011, barrique. Víno s cukernatostí moštu na úrovní výběru z hroznů vonělo po světlém ovoci, jemné vanilce se závanem medu. Chuť ovocně-květinová, uhlazená, nechybí medový závoj v měkce pikantní a mazlivé koncovce.
Ze stejného ročníku bylo Cuvée Pinot Blanc 2011 (1/3 Ryzlinku rýnského) s cukernatostí moštu na úrovni pozdního sběru. Ve vůni světlé peckoviny, květiny a jemné byliny. Chuť ovocně-květinová s jemnou stopou dřeva. V závěru velmi lehká grepová hořčinka. Hrozny pocházely ze známé viniční trati Pod Pálavou v Bavorech.
Dvojkou večera bylo u mne Cuvée z bílých 2009, velmi vyzrálé víno (cukernatost moštu 24,5 °NM) s vyšším alkoholem (14 %). Směs Rulandského bílého a Ryzlinku rýnského zrála v nových dubových sudech. Ve vůni nazrálé světlé ovoce a minerální tóny, které přecházely až do lehkého petroleje. Zpočátku byly cítit výrazné živočišné tóny. V lehounce nasládlé ovocné chuti bylo uhlazené s dotykem medu a lipoviny. V dochuti příjemně mazlivé.
Prvním červeným bylo nepříliš vstřícné Zweigeltrebe 2010. Ve vůni kompotované přezrálé tmavé peckoviny. V chuti kořenité třešně, lehce džemovité a měkce pikantní. Víno s tenčím, trošku nevýrazným tělem.
Následovala dvě vína z odrůdy Rulandské modré. První bylo z ročníku 2011 (cukernatost moštu 23 °NM). Ve vůni tmavé peckoviny a jemná kůže. V chuti třešně a višně s pecičkou, velmi se blížily chuti vyzrálých planých třešní, kterým jsme na Moravě říkali „špačurky”. V chuti uhlazené s delší dochutí. Příjemně pitelné víno i na delší trať.
Závěrečné, o rok starší Rulandské modré (cukernatost moštu 22 °NM) mi už tolik nechutnalo, především díky výraznější kyselině. Ve vůni ovocné a jemně kořenité s tóny kůže. V chuti tmavé peckoviny, opět s pecičkou, výrazně pikantní, v závěru zřetelné třísloviny.
To byl závěr velmi příjemného večera se sympatickým anglickým vinařem, jehož vína dělají čest také jižní Moravě. Musíte je prostě ochutnat!
A ještě hodnocení „vrcholovým týmem”: Cuvée z bílých 2009 - 9,2 bodu (z 10 možných), Veltlínské zelené 2011, barrique - 9,1 b., Cuvée Pinot Blanc 2011 a Veltlínské zelené 2013 - 8,8 b., Veltlínské zelené 2012 a Rulandské modré 2011 - 8,7 b., Rulandské modré 2010 - 8,6 b., Ryzlink rýnský 2004 - 8,5 b., Ryzlink rýnský 2013 - 8,4 b a Zweigeltrebe 8,2 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý
