Zavínili jsme se kabinetním Neuburským 2014, suchým vínem s nižším alkoholem a lehčím ovocným tělem s květinovým „štychem”. Solidní bílé víno na běžné pití.
Mnohem bohatším bylo Veltlínské zelené 2014, rovněž suché kabinetní víno s pěknou ovocně-minerální vůní s jemným máslovým závojem. V chuti prakticky identické, šťavnaté, s jemnou minerální stopou. V lehčím ovocném těle byly zřetelné tóny citrusů a lipového květu. Příjemný byl pikantní závěr.
Stejně tak mi chutnal kabinetní Ryzlink vlašský 2014. Suché víno s ovocně-minerální, jemně kořenitou vůní. V chuti měkce ovocné v lehkém minerálním kabátku. Lehčí styl byl zakončen decentní pikantností.
A šli jsme o něco níž - Ryzlink rýnský 2014 v kabinetním provedení byl ještě příliš mladý. Jeho čas by měl teprve přijít. Suché víno s ovocně-minerální vůní, v níž se zpočátku objevil i lehký živočišný „štych”. V chuti plnější, vyzrálejší, ovocně-minerální, ale potřeboval by ještě harmonizovat tělo.
Zdařilý byl Sauvignon 2014 v pozdním sběru, suché víno a harmonické víno s vyrovnaným zbytkovým cukrem a kyselinou (5,8 g/l a 6,2 g/l). Ve vůni převažovala bělomasá broskev, v pozadí vykukoval černý bez. Chuť ovocná se stopou bezinek, jemně nasládlá a šťavnatá s měkce pikantním závěrem.
Vrcholem večera byl pro mne Ryzlink rýnský 2013 v pozdním sběru. Polosladké víno, pociťově však maximálně polosuché. Ve vůni přezrálé světlé peckoviny a minerální tóny. Chuť ovocně-minerální, zakulacená a šťavnatá, v závěru lehce nasládlá s pikantním ocáskem. Mimořádně zdařilé víno, které může ještě ležet, ale mám obavy, že to dokážou jen ti nejstatečnější.
Přišla změna v podobě Frankovky klaret 2013 v pozdním sběru. Polosuché víno, přesně takový bohatý klaret mi vyhovuje. Ve vůni výrazné tmavé peckoviny s jemnou pecičkou. Chuť plnější, ovocná (třešně a višně s pecičkou), zakulacená a v koncovce měkce pikantní.
Chutnalo mi i o chloupek sladší Svatovavřinecké rosé 2014 v kabinetním provedení. Spíše polosuché víno s vůní po jahodách s lehkým minerálním, závojem. V chuti nasládlá lesní směs s měkce pikantním závěrem na patře.
S následujícím zemským Neronetem 2014 jsem měl velký problém. Víno z naší láhve rozhodně nechutnalo po jakékoliv variantě Neronetu, kterou jsem v posledních letech ochutnal (a ochutnal jsem jich hodně), navíc jsem cítil „těkavky”, což kolegové z „od druhé láhve” hlásili. Nevím, zda to jen problém několika lahví, nebo celé šarže. Každopádně víno jsme nehodnotili.
Chuť jsem si srovnal výbornou Frankovkou 2012 v pozdním sběru (č. šarže 1223). Bohužel, byla to jediná láhev z této šarže na degustaci, protože se již vyprodala. Takže jen ze sentimentu: ve vůni tmavé peckoviny s jemnými vanilkovými tóny. V chuti vyzrálé tmavé ovoce, tělo zakulacené, s jemně nasládlými tříslovinami. V dochuti potěšila delikátní pikantnost. Škoda, že to byla její derniéra!
Nicméně závěr byl neméně skvělý - Rulandské modré 2012 v pozdním sběru, barrique. Ve vůni kombinace tmavé lesní směsi a peckovin. V chuti ovocné, velmi elegantní s měkce pikantní koncovkou. Velmi přítulné víno i na delší pití. Opravdu zdařilý finiš vín z ratíškovického sklepa.
Protože v případě Neronetu polovina členů „vrcholového týmu” ochutnala z láhve, v níž bylo vadné víno (těkavé kyseliny) a druhá polovina víno z další láhve hodnotila jako „atypické” pro odrůdu, a navíc s podezřením na těkavé kyseliny, dohodli jsme se víno nebodovat.
A takto hodnotil „vrcholový tým” zbývající vína: Ryzlink rýnský 2013 a Rulandské modré 2012 - 9,1 bodu, Frankovka 2012 - 8,9 b., Sauvignon 2014 - 8,7 b., Frankovka klaret 8,6 b., Ryzlink vlašský 2014 a Svatovavřinecké rosé - 8,5 b., Ryzlink rýnský 2014 - 8,4 b., Veltlínské zelené 2014 - 8,2 b. a Neuburské 2014 - 7,8 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý
