Pražská „spojka” vinařství Martin Pomajbík nám představil deset vín z ročníků 2012 a 2013, až na jedno všechna z hroznů. Závěrečná tečka byla z višní.
Zahájili jsme Sauvignonem 2013 v pozdním sběru, suchým vínem s bohatou kyselinou (7,6 g/l). Ve vůni jemné světlé ovoce a bohatá mineralita. V chuti opět ovocně-minerální s pikantním závěrem. Na můj vkus trochu atypický sauvignon.
Následovalo pro mne zajímavější Rulandské šedé 2013, jakostní víno s vyrovnaným zbytkovým cukrem a kyselinou (6,6 g/l). Ve vůni nazrálé světlé ovoce s lehkou stopou lipového květu. V chuti ovocné, šťavnaté a malinko zakulacené s pikantní koncovkou. Svěží víno s pěkným poměrem cena/výkon!
Jedním z nejlepších bílých vín večera bylo pro mne Sylvánské zelené 2013 v pozdním sběru. Ještě suché víno s vyšším zbytkovým cukrem (8,1 g/l). Ve vůni výrazné citrusy a jemné minerální tóny. V chuti ovoce (citrusy) a stopa květin. Svěží a v závěru na patře pikantní víno.
Kabinetní Veltlínské zelené 2013 mělo vyrovnaný zbytkový cukr a kyselinu (6,1 g/l a 5,4 g/l). Ve vůni nazrálé světlé ovoce a jemná mineralita s náznakem medovosti. V chuti ovocné, decentně zakulacené a středně pikantní v koncovce. Pěkně pitelné víno za dobrou cenu.
Nejlepším bílým vínem večera bylo pro mne cuvée Hibruš 2013, zemské víno z odrůd Hibernal (80 %) a Rulandské šedé (20 %). Polosuché víno s trošku nižší kyselinou (5,3 g/l). Ve vůni převaha „hibernalových tónů” (citrusy, černý bez, černý rybíz). V chuti zakulacené, šťavnaté, v ovocné složce opět převaha Hibernalu. V těle měkce pikantní, trošku nasládlé s lehkými medovými tóny a s letmým dotykem lipového květu. Atraktivní víno s poněkud vyšší cenou.
Solidně mu sekundoval jakostní Hibernal 2013, polosladké víno s příjemnou kyselinou (7 g/l). Vůně ovocná (citrusy) s výraznými tóny černého bezu. Pociťově působilo víno v chuti spíše jako polosuché. Na ovocném základě opět stopa černého bezu. Tělo lehce nasládlé s pikantní koncovkou.
Následující Rulandské šedé 2012 v pozdním sběru bylo rovněž polosladké, jen s trochu nižním zbytkovým cukrem i kyselinou. Ve vůni ovocně-minerální, stejně tak v lehounce zakulacené a měkce pikantní chuti.
Polosladký Tramín červený 2013 v pozdním sběru voněl po světlém ovoci, jemných minerálem, zřetelná byla i stopa květin. V chuti lehce nasládlý, ovocně-minerální, malinko zakulacený s pikantním závěrem. Příliš mne nezaujal, na rozdíl od dalších členů „vrcholového týmu”.
Následovalo jediné červené, a pro mne nejlepší víno večera. Rulandské modré 2012 ve výběru z hroznů nabídlo příjemnou vůni tmavých peckovin s jemnou pecičkou, a to v lehce džemovitém provedení. V chuti vyzrálé tmavé třešně a višně, tělo zakulacené, elegantní a lehce pikantní v závěru. Krásné víno na delší pití.
Závěrečnou tečku obstaralo již tradičně Višňové víno 2013. Není to moje sklenka, nicméně věřím, že někomu může chutnat. Víno jsme nehodnotili.
A ještě celkové bodování početně trochu oslabeného „vrcholového týmu”: Rulandské modré 2012 - 8,9 bodu (z 10 možných), Hibruš 2013 - 8,8 b., Tramín červený 2013 - 8,7 b., Veltlínské zelené 2013 a Sylvánské zelené 2013 - 8,6 b., Sauvignon 2012, Hibernal 2013 a Rulandské šedé 2012 - 8,5 b. a Rulandské šedé 2010 - 8,4 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý