Manželé Chvátalovi ze zbraslavské dovozní společnosti Vinarka.cz, tradiční to hosté ve Viničním altánu, nám představili celkem čtyři bílá a pět červených vín. Přitom závěrečné víno bylo jakousi prémií v podobě cuvée ze dvou mezinárodních a jedné původní italské odrůdy. I v tom je určitá logika - třeba srovnání.
Vstupní víno bylo z piemontské odrůdy Arneis - Gerbülin 2011 z vinařství Brunu Brezzo. Suché, příjemně ovocité víno s vůní nazrálých světlých peckovin. Chuť měkce ovocná s jemným náznakem minerálů a středně pikantním závěrem s dotykem květin. Pěkný vstup!
A měl pokračování v podobě vína z Marché -Verdicchio dei Castelli di Jesi classico DOC 2011 z vinařství Collevite Cantine della Marca. Opět suché víno s vůní vyzrálého jižního ovoce, špetkou minerálů a náznaku živočišných tónů. Chuť ovocně-květinová, poměrně šťavnatá s příjemným kořenitým a jemně minerálním závěrem. Víno zrálo v nerezu i v klasickém dubovém sudu.
Neméně zajímavé bylo víno Inzolia IGP 2011 ze sicilského vinařství Ferreri & Bianco. Opět výrazně suché, lehce minerální s dotykem pepře. Chuť spíše ovocně-květinová, tělo uhlazené s měkce pikantním závěrem. Víno bylo vyrobeno metodou sur-lie, tedy česky krášlením na kvasnicích, což mu dodalo lehounký karamelový „štych”.
Nejvíce ze všech bílých vín mi chutnalo Friulano IGP 2012 z Pierpaolo Pecorari v oblasti Friuli. Víno z odrůdy nazývané ještě nedávno Tocai Friuliano vonělo po meruňkách a citrusech s jemnou stopou černého rybízu. V chuti ovocné (převážně broskve), středně pikantní s jistou elegancí a se stopou mandlí a ořechů v dochuti.
Následovala dvě vína z modrých odrůd v Piemontu (Brachetto a Grignolino del Monferrato), ale barvou se spíše blížila jižním „růžovkám”. Birbet 2011 z vinařství Bruno Brezzo měl poměrně výraznou vůni po tmavém ovoci, jahodách a květinách, trochu mi připomínal moravskou odrůdu Agni. V chuti ovocné, lehčí tmavá lesní směs s výrazně pikantním a decentně kořenitým závěrem.
Víno Grignolino del Monferrato Casalese DOC z vinařství Silvio Morando vonělo po kořenité lesní směsi se stopou dubového dřeva. V chuti prakticky identické s jistou elegancí a se svěží dochutí po peckovinách, především planých třešních.
První výrazně červené víno bylo z velmi známé italské odrůdy - Barbera z Piemontu. Víno z ročníku 2011 pocházelo z vinařství Silvio Morando. Zdařilé víno, jen s nepříliš atraktivní etiketou (stejně jako předchozí Grignolino del Monferrato), nabídlo ve vůni tmavé ovoce, kůži a špetku čokolády. V chuti bohatě ovocné, opět lehká živočišná stopa (kůže) a náznak čokolády. V těle uhlazené, měkce pikantní s výrazně ovocnou dochutí.
Pro mne nejlepším červeným vínem, a také celého večera, bylo Nero d'Avola IGP 2010 z vinařství Ferreri & Bianco na Sicílii. Bohatá vůně tmavého ovoce, čokolády, kůže a špetkou koření. V chuti identické, již příjemně uhlazené s jemnými tříslovinami. Bohaté víno s delší dochutí.
Velmi mu konkurovalo závěrečné víno Marche Rosso Riserva barrique „Villa Piatti” 2008 z vinařství Collevite Cantine della Marca z oblasti Marche. Pěkně vyvážené cuvée odrůd Cabernet Sauvignon, Merlot a Montepulciano (50 %). Ve vůni tmavé peckoviny a hodně čokolády s tóny dubu. V chuti višně v čokoládě a závan vanilky v delší dochuti, kde se ještě projevují zřetelné třísloviny. Víno zrálo 18 měsíců v novém dubovém sudu (ne bariku).
Dal jsem přednost předchozímu vínu Nero d'Avola, které nebyla tak moc čokoládové, a tóny dřeva byly u něj velmi jemné a elegantní.
Byl to hezký večer s výbornými víny, jen škoda, že originální Grignolino del Monferrato má pro náš trh cenu, za kterou je téměř neprodejné!
A takto vína hodnotil „vrcholový tým”: Marche Rosso Riserva 9,1 bodu (z 10 možných), Nero d'Avola - 9 b., Friuliano IGP - 8,9 b., Barbera Piemonte DOC - 8,8 b., Grignolino del Monferrato - 8,7 b., Verdicchio del Castelli di Jesi classico, Birbet a Inzolia IGP - 8,6 b. a Gerbülin - 8,5 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý
