Premiéra to byla rozhodně zajímavá i poučná, hlavně díky Janu Sekaninovy, enologovi vinařství. S víny to bylo již trošku komplikovanější, především s ročníkem 2013. Mladá vína s vysokou kyselinou (Rulandské šedé, Saphira, Hibernal a Dornfelder) ještě nemohla poskytnout zcela optimální zážitek. U některých nepochybně pomůže nějaký čas ležení v láhvi, ale obávám se, že u jednoho či dvou to asi nebude moc platné.
Každopádně zahájili jsme růžovým Svatovavřineckým 2013, jakostním a suchým vínem s poměrně vyrovnaným zbytkovým cukrem a kyselinou. Ve vůni tmavé peckoviny,a možná i jahody a maliny. V chuti ovocné, středně plné s jemně kořenitou, výrazně pikantní dochutí.
Rulandské šedé 2013 v pozdním sběru bylo rovněž suché, jen s o něco vyšším zbytkovým cukrem (6,3 g/l) a výraznější kyselinou (7,8 g/l). Vůně výrazná, ovocná (jižní plody) se stopou květin. Chuť měkce ovocná, tělo lehce zakulacené, šťavnaté a v závěru na patře výrazně pikantní. Víno potřebuje ještě alespoň půl roku ležet v láhvi.
Prvním vínem z interspecifické odrůdy byla Saphira 2013 v pozdním sběru. Polosuché víno s velmi vysokou kyselinou (9,1 g/l) a trochu nižším alkoholem (11 %). Ve vůni nazrálé světlé peckoviny. Rovněž tak v chuti, kde se k nim přidala ještě jemná pecička. Tělo plnější, lehce nasládlé s náznakem bílého rybízu. A v dochuti opravdu velmi pikantní. Tady je opět potřeba nechat víno nějaký měsíc ležet v láhvi. Překvapil na bílé víno vysoký bezcukerný extrakt - 26,7 g/l (asi i díky vysoké kyselině).
O poznání pitelnější bylo další „interspecifické víno” - kabinetní Alleta 2013. Polosuché víno jemného muškátového stylu s výrazně nízkým alkoholem (9,5 %). Ve vůni světlé ovoce, angrešt, květiny, stopa muškátu a lehké tóny černého bezu. V chuti lehčí, svěží s výraznou stopou muškátu a vyzrálého hroznu. Jeně nasládlé, zakulacené a pikantní v závěru. Odrůda pochází z Maďarska a víno z ní bude v létě určitě slušet v restaurační zahrádce (ale také na té u chalupy).
Následovalo víno z jiného „soudku” - Rulandské bílé 2012 v pozdním sběru. Již vyzrálé víno na hranici polosuchého a polosladkého nabídlo plnou ovocnou vůni s jemnými máslovými tóny, a možná i s náznakem sladké kukuřice. V těle ovocné, plné, uhlazené, přitom lehounce nasládlé víno s jemnou stopou květin a bylin. V závěru pak měkce pikantní.
Polosladký Sauvignon byl jedním ze dvou (alespoň pro mne) nejlepších vín večera. Ve vůni světlé ovoce, angrešt, jemné tóny černého bezu a zpočátku také lehký živočišný „štych”. Měkce ovocný (meruňka, broskev) s náznakem černého bezu v nasládlém těle. V mazlivé chuti byl v závěru měkce pikantní. Pěkně nazrálé víno!
Hibernal 2013 v pozdním sběru byl již výrazně sladší (30,8 g/l zbytkového cukru). Ve vůni světlé peckoviny, černý rybíz a jemný černý bez. Stejně tak v lehce kořenité chuti, kde se objevuje také stopa bylin. Tělo šťavnaté, zakulacené s lehce pikantním závěrem. Na bílé víno výrazný bezcukerný extrakt, spíše na úrovni moravských červených - 27,4 g/l.
Další a poslední interspecifická odrůda měla „vesmírný” název Solaris. Víno z ročníku 2013 ve výběru z hroznů bylo již velmi sladké (40,8 g/l zbytkového cukru). Jen díky solidní kyselině (7,8 g/l) bylo pro mne ještě pitelné, ale jen jako malý přípitek. Ve vůni bylinně-minerální s lehkými tóny „lékárny”. V chuti identické, výrazně sladké, málo živé, na mladé víno zcela bez svěžesti. V dochuti jen náznak pikantnosti.
Tři červená vína rozhodně nebyla tím nejlepším z jinak velmi atraktivní nabídky vinařství. Doplatil na to jakostní Dornfelder 2013, který přišel na řadu po nejsladším víně večera. Ve vůni i chuti ovocný, ale tělo tenké, a na červené s velmi výraznou kyselinou (7,2 g/l). Toto víno jsme měli ochutnat až tak za rok, a to ještě hned na začátku mezi suchými.
O moc příjemnější nebylo ani jakostní Zweigeltrebe 2012. Výrazná vůně tmavých peckovin s tóny podobnými lehké oxidáze. Obdobná byla i chuť. Tělo trochu ploché s fádní dochutí.
Chuť jsem si spravil na posledním víně večera. Zemské Rulandské modré 2011 (cukernatost moštu na úrovni pozdního sběru) vonělo po nazrálém tmavém ovoci s lehounkou kořenitostí včetně náznaku „zelených” tónů (bobkový list, kopr). Chuť ovocná, postupně se rozevírala do příjemné uhlazenosti. Zřetelná byla stopa čokolády v jemně pikantním závěru. Víno na delší pití - nutně však potřebuje několik hodin před konzumací „vydýchat”. Zrálo dva roky ve velkém dubovém sudu (3000 litrů).
Početně tentokrát velmi oslabený „vrcholový tým” hodnotil vína takto: Sauvignon 2011 - 8,8 bodu (z 10 možných), Alleta 2013 a Rulandské bílé 2012 - 8,7 b., Saphira 2013 - 8,6 b., Rulandské šedé 2013 a Hibernal 2013 - 8,5 b., Rulandské modré 2011 - 8,4 b., Solaris - 8,3 b., Svatovavřinecké rosé 2013 - 8 b., Zweigeltrebe 2012 - 7,9 b. a Dornfelder 2013 - 7,7 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý
