Zahájili jsme třemi suchými, nejprve Veltlínským zeleným 2012, nezatříděným vínem (stejně jako všechna ostatní), nicméně s parametry moštu na úrovni pozdního sběru. Ve vůni jemně kořenité světlé ovoce, stejně tak v chuti. Ta však byla poněkud plochá s trošku kratším tělem a jemně pikantním závěrem.
O poznání lepší bylo Neuburské 2012 s vůní nazrálého světlého ovoce (hrušky, bílý rybíz). Obdobné to bylo ve šťavnaté, plnější chuti s jemným smetanovým závojem. Příjemné víno na delší pití.
S Rulandským bílým 2012 (opět nedeklarovaný pozdní sběr) skončila bílá suchá vína. Ve vůni světlé ovoce s lehkými medovými tóny. Chuť měkce ovocná, zakulacená, výrazně pikantní a svěží, jen poněkud kratší.
Následovalo Cuvée Rváči 2012, polosuché víno z odrůd Chardonnay a Müller Thurgau. Ve vůni nazrálé světlé ovoce s náznakem muškátových tónů. V chuti ovocné, nasládlé a zakulacené s jemnou krémovitou stopou. V dochuti jen lehce pikantní.
Na řadu přišlo suché Rosé Cuvée 2012 (na úrovni kabinetu) z odrůd Cabernet Sauvignon a Frankovka. Ve vůni zpočátku poněkud utlumené tmavé peckoviny, náznak živočišných a minerálních tónů. V plnější chuti vyzrálé jemné třešně a višně, stopa minerálů a rovněž lehký živočišný „štych”.
Po něm následovalo opět bílé víno, pro mne nejlepší z celého večera, navíc s pěknou perspektivou. Rulandské šedé 2010 bylo sice polosladké (na počátku mělo 28 g/l zbytkového cukru), ale s výraznou kyselinou (8,2 g/l). Vyzrálá surovina (mošt měl 24 °NM), víno krásně vonělo po světlém ovoci, především citrusech, ale také po medu. V chuti identické a opravdu velmi pikantní v delším závěru. Klidně bych s jeho konzumací ještě počkal, bude se jen zlepšovat! Loni jsem toto víno všem vřele doporučoval, pokud bude ještě k mání. Zřejmě je, takže to jen znovu opakuji!
Pak přišlo pro mne jisté zklamání - Frizzante Pálava 2013. Sladké (65 g/l zbytkového cukru) a dosycené víno, bylo prostě „málo frizzante”. Takže zůstalo u jemné aromatiky (lehký muškát, stopa černého bezu) a sladké, nepříliš šťavnaté a málo osvěžující chuti.
Nevýrazné bylo také polosladké Sylvánské zelené 2011 (bohatý pozdní sběr). Ve vůni světlé ovoce, květiny a stopa bylin. V chuti nasládlé, ovocně-květinové, zakulacené, ale málo živé s překvapivě zřetelným alkoholem.
O něco více mi chutnalo Chardonnay 2011, polosladké víno s vůní vyzrálého světlého ovoce v lehounce medovém kabátku. V chuti nasládlé, vyzrálé světlé ovoce s lehce minerálními tóny a jemnou medovou stopou v pikantním závěru.
Poslední bílé víno, Rulandské šedé 2011 bylo výrazně sladké (65 g/l zbytkového cukru) a mělo parametry moštu téměř na hranici bobulového výběru. Ve vůni medové citrusy s lehounkým náznakem botrytidy. V chuti sušená kůra citrusů, medové tóny ve výrazně sladkém, ale zároveň příjemně pikantním závěru.
Na závěr dvě červená vína. Nejprve Modrý Portugal (parametry pozdního sběru) s vůní tmavých peckovin. V chuti lehce kořenité tmavé peckoviny s jemnou čokoládovou stopou. Lehčí víno na delší pití.
Na závěr jsme ochutnali Dornfelder 2011, víno, degustované již na loňské ochutnávce. V příjemné vůni bylo cítit nazrálé tmavé ovoce. „V chuti bohatší, vyzrálejší, především třešně a višně s lehounkou kořenitostí. Hezky uhlazené a velmi příjemně pitelné víno nejen k jídlo, ale i na delší popíjení.” Tak jsem víno hodnotil loni, a ani nyní na tom nic nezměním. Snad jen se mi nyní zdála výraznější živočišná stopa.
A ještě hodnocení zdravotními problémy početně trochu oslabeným „vrcholovým týmem”: Rulandské šedé 2010 - 8,9 budu (z 10 možných), Chardonnay 2011 a Dornfelder - 8,7 b., Neuburské 2012 a Rulandské šedé 2011 - 8,6 b., Rulandské bílé 2012 - 8,5 b, Modrý Portugal 2011 a Cuvée Rváči - 8,4 b., Frizzante Pálava 2013 a Rosé Cuvée 2012 - 8,3 b., Sylvánské zelené - 8,1 b. a Veltlínské zelené 8 bodů.
Text a fotografie Libor Chlupatý
