Vstupní Sivi Pinot 2010 z vinařství Zaloščan de Adami ve mně vzbudil podezření již při pohledu na jeho tmavě zlatou barvu. A vůně, hlavně však chuť, jen potvrdily moje obavy. Víno bylo již „přešlé”, na cestě dolů s lehkými oxidativními tóny. Bez kyseliny, bez života.
Chardonnay 2010 ze stejného vinařství mělo na zbytkový cukr 3,4 g/l přece jen málo kyselin (5 g/l), což je u této odrůdy nezvyklé. Příjemná vůně vyzrálého světlého ovoce a jemných minerálů, stejně tak zakulacená, lehounce nasládlá chuť, ale závěr jen lehce pikantní, málo živý.
Přiznám se, že na předchozí degustaci mi Zelen 2010 z vinařství Zaloščan de Adami chutnal o něco více, tehdy mi připadal více pikantní. Ve vůni světlé ovoce, toust, jemné tóny bylin a minerálů. V chuti nazrálý, ovocně-květinový, zakulacený, ale v závěru mu trochu chyběla kyselina. Zajímavé víno, ale pro mne již málo živé.
Sauvignon 2010 z vinařství Zaloščan de Adami byl suchý, ale opět s trošku nižší kyselinou (5,5 g/l). Velmi pěkná vůně (citrusy, vyzrálý hrozen), stejně tak chuť. Ta bylo jemně nasládlá, zakulacená, a opět lehounce citrusová. Očekával jsem větší svěžest a pikantnost.
Následující víno s označením Zeleni Sauvignon, ročník 2011 z vinařství Lisjak je pro mne záhadou. Tedy především samotná odrůda, o jejíž existenci se mi nepodařilo sehnat v literatuře nějaké informace. Každopádně polosuché víno s vůní jižních peckovin (broskve), které zpočátku doplňovaly lehké živočišné tóny. V zakulacené chuti bylo cítit světlé ovoce s náznakem citrusů, lehce nasládlé a jen decentně pikantní. Nějak jsem mu nepřišel na chuť.
Zato Rumeni Muscat 2011 z vinařství Jeruzalem Ormož byl i pro mne mnohem zajímavější, třebaže byl výrazně nejsladším vínem večera (26,8 g/l zbytkového cukru). Vůně muškátové s lehkým přídavkem tramínových tónů. V chuti nasládlý, ovocný i muškátový se špetkou provensálského koření. V uhlazeném těle mne potěšila příjemná pikantnost v závěru na patře (7 g/l kyselin).
Prvním ze čtyř červených (všechna z vinařství Zaloščan de Adami) byla Barbera 2007. Víno s příjemnou vůní i chutí jemných tmavých peckovin, ale s vysokou kyselinou (7,5 g/l), jak se na tuto tradiční italskou odrůdu sluší. Díky tomu působilo víno tenčím dojmem, a co do pikantnosti si nic nezadalo s běžnou moravskou „klasikou”. Takového vína mi stačí jedna sklenka k jídlu.
Zbývající tři červená však byla velmi příjemná a mohla se pochlubit pěkným poměrem cena/výkon! Tak Merlot 2007 nabídl ve vůni džemovitou lesní směs, která postupně přecházela v chuti do višní v čokoládě. V těle měkce ovocný, uhlazený s jemnými a sládnoucími tříslovinami v dochuti.
Minimálně stejně mi chutnal Cabernet Sauvignon 2007. Ve vůni tmavé peckoviny s výraznějším podílem hořké čokolády a s jemnou kořenitostí. V chuti vyzrálé tmavé ovoce, uhlazené s bohatou čokoládou a s nádechem aromatického tabáku.
Jednoznačně nejlepším vínem ze všech ochutnávaných byl Modri pinot 2005. Ve vůni lehce kořenitá tmavá lesní směs, v chuti vyzrálé ostružiny a borůvky a tóny sušených švestek. V dochuti jemná čokoláda a delikátní sládnoucí třísloviny. Opravdu pěkná tečka za večerem se slovinskými víny, která mne potěšila především až v závěrečné časti.
„Vrcholový tým” byl tentokrát jen dvoučlenný, takže konečné hodnocení je možná subjektivnější: Modri pinot - 9 bodů (z 10 možných), Cabernet Sauvignon - 8,8 b., Merlot a Rumeni Muscat - 8,7 b., Zelen a Sauvignon - 8,5 b., Zeleni Sauvignon - 8,4 b., Chardonnay - 8,3 b., Barbera - 8 b. a Sivi pinot - 6,9 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý
