Příjemným vstupem bylo šumivé víno vyráběné tradiční metodou zráním v láhvi - Cava Nazares Brut Reserva z Bodegas Real. Pěkná ovocná vůně (světlé peckoviny, trochu letní jablko), v chuti identické, zakulacené, lehce pikantní. Osvěžující a hezky pitelná cava za rozumný peníz.
Následující tiché bílé víno Vegaval Plata Airén 2011 z vinařství Miguel Calatayud (Valdepeňas D.O.) již tolik nepotěšilo. Ovocně-minerální vůně, v chuti navíc zřetelné květinové, až protivně aromatické tóny. Suché, pikantní, ale bez šťavnatosti a elegance.
Výrazně lepší bylo Vegaval Plata Verdejo 2011 ze stejného vinařství. Moje oblíbená španělská odrůda (převážně proslulá v oblasti Rueda) nabídla středně bohatou vůni (meruňky, broskve, citrusy, ale i jemnou rybízovou stopu). V těle lehčí, výrazně ovocné víno s lehkými tóny černého rybízu a příjemně pikantním závěrem. K ideálu mu chybí větší šťavnatost a výraznější citrusové a černorybízové tóny.
První červené z předchozího vinařství však bylo poněkud problematické. Vegaval Plata Tempranillo 2011 nabídlo ve vůni nazrálé, lehce džemovité tmavé ovoce. V těle bylo téměř identické, ale kratší s výraznými tříslovinami a bez přitažlivosti k dalšímu pití.
Mnohem lepší pak bylo víno ze stejné líhně i ročníku, jen z další známé španělské odrůdy - Garnacha. Příjemná vůně nazrálých tmavých peckovin a lehkých čokoládových tónů. V chuti výrazně ovocné, o poznání plnější, „čisté” s náznakem šťavnaté elegance. Nekomplikované, příjemné červené na delší pití.
S šestým vínem jsme poskočilo o trochu výš. Vegaval Plata Tempranillo Reserva 2006 bylo již výrazně nazrálé. Ve vůni hodně vyzrálé tmavé ovoce a sušené plody. Stejně tak v chuti, která již byla uhlazená a přecházela v jemně džemovité tóny. Víno zrálo 12 měsíců v bariku.
Ještě o dva roky starší, ale nikoliv přestárlé, bylo víno Vegaval Plata Tempranillo Gran Reserva 2004. Ve vůni kombinace přezrálého tmavého ovoce a živočišných tónů (především kůže). V chuti výrazně uhlazené, ovocné s jemnou čokoládou a stopou kůže. Víno se sice připravuje na cestu z vrcholu, ale stále se drží.
Pro mne nejlepším vínem večera bylo Barón de Navarro Tempranillo Roble 2010 z Bodegas y Viňedos Rauda (Ribera del Duero D.O.). Víno s originální „cyklistickou” etiketou bylo vyrobeno pro vinařství Navaro Lopéz (oblast Valdepeňas D.O.). Přes tuto „kooperaci” mne opravdu oslovilo díky bohaté ovocnosti a jen jemné stopě po barikovém sudu. Ve vůni tmavé ovoce a jemná čokoláda. V těle plnější, výrazně ovocné, uhlazené a šťavnaté. V dochuti příjemné tóny sušeného ovoce a jemných oříšků.
Závěrečná tři červená byla ze známé oblasti Rioja D.O.Ca. Prvním z nich bylo Ilagon Tempranillo Crianza 2009 z Bodegas Real, přičemž kromě Tempranilla v něm bylo 20 % odrůdy Garnacha a 10 % Mazuela. Ve vůni jemné tmavé peckoviny, stopa čokolády a kůže. Rovněž tak v chuti, která byla jemná, ovocná a pěkně nazrálá.
Ještě o fous zdařilejší mi připadalo víno Rimero Tempranillo Crianza 2009 z Bodegas Real. K Tempranillu bylo přidáno 20 procent odrůdy Garnacha. Víno mělo opravdu delikátní vůni po tmavých peckovinách. V chuti bylo krásně ovocné, plnější, uhlazené, a především „čisté”, bez sebemenších rušivým elementů. A ještě něco zůstalo na lehce pikantní závěr.
Závěrečným vínem bylo Llave Real Tempranillo Reserva 2007 z vinařství Navarro López. Pěkná vůně čistého tmavého ovoce. V chuti uhlazené, nazrálé tmavé peckoviny, jemně pikantní v závěru. Poměrně elegantní, téměř „dámské” víno.
A to také ocenil tentokrát čtyřčlenný „vrcholový tým”: Baron de Navarro a Llave Tempranillo Crianza - 9 bodů (z 10 možných), Rimero Tempranillo Crianza a Ilagon Tempranillo Crianza - 8,8 b., Vegaval Plata Tempranillo Gran Reserva - 8,7 b., Vegaval Plata Tempranillo Reserva - 8,6 b., Cava Nazares Brut Reserva - 8,5 b., Vegaval Plata Verdejo - 8,4 b., Vegaval Plata Garnacha - 8,2 b., Vegaval Plata Airén - 7,9 b. a Vegaval Plata Tempranillo - 7,8 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý
