Protože to byla premiéra, byli jsme hodně zvědaví na jednotlivá vína, nicméně až do konce nám vrtal hlavou název posledního vzorku - Samotář.
Předtím jsme však ochutnali dvanáct vín. Prvním z nich byl Ryzlink rýnský v pozdním sběru, velmi suché víno s bohatými tóny citrusových plodů a jemné lipoviny ve vůni i chuti. Ryzlink je to mladý, rozhodně musí ležet v láhvi. Potřebuje získat harmonii v chuti a ukázat své přednosti.
Následující Zweigeltrebe rosé v pozdním sběru je již připraveno na letní sezonu. Ve vůni jemné tmavé peckoviny a náznak minerálních tónů. Rovněž v chuti, která je pikantní, a v závěru decentně kořenitá. Víno bylo vyrobeno metodou klaretu, tedy bez byť krátkého ležení na slupkách.
Neuburské v pozdním sběru bylo polosuché s aroma světlých peckovin a špetkou citrusů. V těle uhlazené, ovocné (bělomasá broskev) s jemnou stopou botrytidy.
Sauvignon mi chutnal mnohem víc než polovině členů „vrcholového týmu”. Byl polosuchý s vůní vyzrálých světlých peckovin (broskev) a se stopou minerálů. V chuti ovocný, šťavnatý a lehounce nasládlý v pikantním závěru. Možná někomu chybělo výraznější aroma s tóny černého rybízu či bezu...
Rulandské šedé 2012 v pozdním sběru bylo polosuché (14 g/l zbytkového cukru), ve vůní jsem cítil výrazné tóny tropického ovoce. V chuti nazrálé, ovocně-minerální, nasládlé s trošku menší kyselinou, než by vínu slušelo. Víno se postupně otevíralo, v dochuti byla cítit lehká minerální hořčinka.
Mohu „uklidnit” Jirku Radochu z Čejkovic: víno Cuvée Přátelství, společné to dílko čtyř tamních mladých vinařů, bylo opravdu stejné jako to, které nám nedávno právě on ve Viničním altánu nabídl k ochutnání. Samozřejmě, vždyť je to víno ze stejné produkce i lahvování! Tedy šťavnaté, nasládlé a měkce pikantní.
Zdařilý byl také Tramín červený ve výběru z hroznů. Polosladké víno s tradiční vůní (liči, růže). V chuti nasládlý, výrazně kořenitý a uhlazený s jemnější pikantností v závěru.
Byl jsem zvědavý na Hibernal ve výběru z hroznů.
Polosuché víno mne v první chvíli trošku zaskočilo výrazným živočišným závanem, který však brzy zmizel. Za ním se objevily výrazné tóny nazrálého světlého ovoce a černého rybízu. Stejně tak v nasládlé, ale příjemně pikantní ovocité chuti (broskve). V závěru se objevily tóny grepu. U mne zaujal první místo mezi bílými víny. Trojici červených zahájilo zemské Svatovavřinecké s příjemnou vůní tmavých peckovin, stejně tak v chuti, v níž vynikala sušená švestka. Lehce pikantní víno na delší pití, ale nic hlubokého.
O malinko lepší mi připadal Modrý Portugal, opět zemské víno s parametry pozdního sběru. Vůně měkce ovocná, chuť uhlazená, bohatá na tmavé peckoviny. V závěru lehce džemovité tóny s náznakem pecičky.
Nejlepším červeným byl rozhodně zemský Cabernet Moravia s cukernatostí moštu na úrovni kabinetního vína. Byl trochu doslazen na 22 °NM. Vůně tmavých peckovin, povidlového a makového koláče. V chuti opět tmavé peckoviny, lehce kořenité se špetkou papriky. Víno se bude ještě zlepšovat ležením v láhvi.
A nakonec hádanka v podobě stolního vína s názvem Samotář. Vyklubalo se z něj polosuché bílé víno s nepřehlédnutelnou vůní i chutí lesních jahod. To hned mne nasměrovalo k čejkovické specialitě z divoké odrůdy nazývané u nás Chorvát. Chuť bohatá, výrazně aromatická a pikantní. Na mne až příliš výrazná, ale zájemců bylo opravdu hodně.
Samotář byl odhalen a mně nezbývá, než oznámit konečný verdikt téměř kompletního „vrcholového týmu”. Tady je: Samotář a Cabernet Moravia - 8,8 bodu (z 10 možných), Hibernal 8,7 b., Cuvée Přátelství a Tramín červený - 8,6 b., Modrý Portugal - 8,5 b., Svatovavřinecké a Zweigeltrebe rosé - 8,4 b., Neuburské a Rulandské šedé - 8,3 b., Muškát moravský - 8,2 b., Ryzlink rýnský - 8,1 b. a Sauvignon - 8 bodů.
Text a fotografie Libor Chlupatý
