Každopádně jeho vína většinou nevynikají vysokou aromatikou, takže mnozí konzumenti se musí k těmto vínům z malých šarží teprve „propít”.
Do Viničního altánu nám přivezl deset vzorků, v drtivé většině mladých z ročníku 2012. Pět bílých, dvě růžová, jeden klaret a dvě závěrečná červená. Vína zajímavá jak stylem (ten však nemusí vyhovovat každému), tak odrůdovou skladbou. Všechna vína jsou deklarována jako zemská, ačkoliv parametry moštu ve všech případech splňují požadavek na přívlastková.
Zahájili jsme Neuburským 2012, suchým vínem s pěknou kyselinou (6 g/l), ale s poměrně nevýraznou vůní i chutí. Převládalo v nich nazrálé světlé ovoce, snad se špetkou květin. V těle poměrně kulaté, ale nikoliv šťavnaté s lehkou pecičkovou hořčinkou v dochuti. Pro mne poněkud nezajímavé víno.
O poznání přitažlivější byl Ryzlink rýnský 2012 (stejně jako Neuburské měl cukernatost moštu 22 °NM). Opět suché víno s malinko vyšším alkoholem (13 %). Ve vůni světlé peckoviny a jemná stopa lipového květu. Stejně tak v chuti, kde se objevily i květinové a minerální tóny. Chyběla mi však větší šťavnatost a pikantnost tohoto jinak dobře pitelného vína.
Následovalo první růžové - André rosé 2012 (cukernatost moštu 21 °NM). Suché a velmi pikantní víno (7,5 g/l kyselin), které mne příjemně osvěžilo. Vůně měkce ovocná (jahody, malina, stopa tmavých peckovin). Obdobná chuť, výrazně ovocná, svěží a pikantní. V dochuti lehký náznak kořenitosti.
Rulandské šedé 2012 (22 °NM) bylo suché s bohatší kyselinou (6,8 g/l). V malinko potlačené vůni (pomalu se otevírala) ovocně-minerální. V plnější chuti naležené světlé peckoviny, minerální a poměrně pikantní dochuť. Extraktivní víno, které by si zasloužilo větší aromatiku.
Pro mne asi nejlepším bílým vínem večera byl Hibernal 2012 (22 °NM). Víno formálně suché s poměrně vyrovnaným zbytkovým cukrem a kyselinou (6 g/l a 6,9 g/l), a s vyšším alkoholem (14 %). Vůně spíše bohatá a výrazná (nazrálé ovoce, především broskev), byliny, květiny a stopa černého bezu. Obdobné v plnější chuti, která byla zakulacená a měkce pikantní. Víno by mělo ještě nějaký měsíc ležet v láhvi, aby se více harmonizovalo.
Velmi příjemné, svěží a šťavnaté bylo druhé rosé - Zweigeltrebe 2012 (21 °NM). Zcela vyrovnaný poměr cukru a kyseliny - 6,2 g/l), vůně decentní s převahou jemných jahod. V chuti lehčí, ovocné (spíše tmavé peckoviny) a pikantní.
Bohatší, šťavnatější i nasládlejší byl Zweigeltrebe klaret 2012. Jeho slabinou byla málo výrazná aromatika. Vyšší a velmi vyrovnaný poměr zbytkového cukru a kyselin (7,6 g/l a 7,8 g/l). Vůně jemně ovocná, nevýrazná. Tělo plnější, šťavnaté, lehce zakulacené a pikantní. Ovocnost nebylo příliš výrazná, v jemně nasládlé dochuti byla delikátní stopa pecičkové hořčinky.
Originalitou, která již patří do arzenálu mnoha čejkovických vinařů, bylo známkové víno s poněkud záhadným názvem Bílá vrána 2012. Divoká odrůda (asi to není skutečná vinná réva), u nás často nazývaná Chorvát. Suché víno s malinko vyšším zbytkovým cukrem (5,3 g/l) a především velmi výrazné ve vůni i chuti. Drtivá převaha lesních jahod, v tomto případě mne avšak potěšila jistá decentnost této jinak dost vlezlé aromatiky. Víno bylo sice „voňavé”, ale nikoliv protivné, a zároveň příjemně pitelné také díky dobře skloubenému cukru a kyselině.
Prvním ze dvou červených byl Modrý Portugal 2012 (20 °NM), velmi suché víno „selského” stylu. Ve vůni jemně kořenité kompotované tmavé peckoviny. V chuti lehké, ovocně-kořenité s náznakem džemu a stopou po pecičkové hořčince v dochuti. Kvalitní letní červené na delší pití.
A na závěr když ne nejlepší, tak určitě nejzajímavější víno - alespoň pro mne. Alibernet 2011, barrique bylo víno výrazně suché s vyšší kyselinou (6,6 g/l). Cukernatost v moštu byla pouze 20 °NM, což jako jeden z několika ukazatelů pro kvalitu červeného vína není ideální. Každopádně samotný výsledek byl z mého hlediska pozitivní. Ve vůni kořenitá tmavá lesní směs, stopa čokolády a kávy. Stejně tak ve výrazné chuti, v níž převládaly zralé ostružiny a borůvky, ale zřetelná byla také vanilka i jemné třísloviny. Víno je v dochuti výrazně pikantní, musí proto ještě hodně měsíců ležet v láhvi, aby se dostalo do optimální kondice. „Vrcholový tým”, početně poněkud oslabený, hodnotil Kolibova vína takto: Hibernal - 8,8 bodu (z 10 možných), Rulandské šedé a Alibernet - 8,7 b., Bílá vrána - 8,6 b., André rosé, Modrý Portugal a Zweigeltrebe klaret - 8,5 b., Ryzlink rýnský 8,3 b., Zweigeltrebe rosé 8 b. a Neuburské 7,9 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý
