Vína nám představil, stejně jako letos v lednu, znalec a milovník slovenských vín Jiří Flosman. A zahájili jsme známou značkou - Limbašským Silvánem z Limbašského vinohradnického družstva (LVD). V tomto případě šlo o jakostní známkové víno z ročníku 2011. Základní produkt vinařství za vstřícnou cenu. Suché víno s ovocně-květinovou vůní z odrůd Sylvánské zelené a Sylvánské červené. V chuti identické (stopa hrušky) navíc lehce minerální s pikantní dochutí, v níž jsem cítil jemnou hořčinku.
Zřetelně sofistikovanější byl následující Ryzlink vlašský 2011 v pozdním sběru (LVD). Suché víno s ovocně-minerální, trošku máslovou vůní. V chuti plnější, zakulacený, opět ovocně-minerální s pikantním závěrem.
Jedničkou večera mezi bílými víny byl jednoznačně Děvín 2012 ve výběru z hroznů z Víno Hubinský (obec Vinosady). V laskající vůni světlé ovoce s převahou jemných citrusů. Chuť šťavnatá, plná citrusů s příjemně osvěžujícím, pikantním závěrem na patře. Je radost toto víno popíjet!
A stejně tak, což jsem si znovu potvrdil na delším večerním přechutnávání, se to týká dalšího vína z toho prvotřídního slovenského vinařství. A tím bylo Veltlínské zelené 2012 ve výběru z hroznů. I toto víno bylo suché, stejně tak s vyšším, ale nevyčuhujícím alkoholem. Ve vůni bohatě nazrálé světlé ovoce. Chuť výrazně ovocná, mazlivá, jemně máslová, delikátně kořenitá v měkce pikantní, šťavnaté dochuti.
Jistým evergreenem se stalo Sylvánské zelené 2006 v bobulovém výběru (LVD). V lednu se mi zdálo na vrcholu, nyní jsem již zaznamenal první signály jeho pomalé cesty dolů. Ve vůni světlého ovoce, květin, bylin a jemných minerálů se již objevily decentně oxidativní tóny. Nikoliv ještě v chuti, v níž převládalo přezrálé ovoce, ale také medové a minerální tóny. V lehce pikantním závěru byl zřetelný nasládlý ocásek. Je nejvyšší čas toto víno vypít!
Růžové Svatovavřinecké 2012 z Limbachu bylo pro mne jistým zklamáním. Jakostní suché víno mělo záměrně plnější barvu, ve vůni přezrálé maliny. Ve velmi pikantní chuti opět maliny, ale chyběla šťavnatost a svěžest, naopak nadbývaly oxidativní tóny, což „růžovce” neodpouštím.
První červené, jakostní Rulandské modré 2010 (LVD), bylo solidní ukázkou této odrůdy v dané cenové relaci. Svým způsobem „selské” víno s vůní tmavého ovoce, opět s decentním oxidativním „štychem”, což ještě akceptuji u červeného vína zrajícího ve velkém sudu. V těle lehké, jemně džemovité tmavé ovoce v decentně kořenitém kabátku. Nepříliš extraktivní víno na běžné, třeba i delší pití.
Ze zcela jiného „soudku” byl následující Alibernet 2009 ve výběru z hroznů (Chateau Palugyay, Villa Vino Rača). Pěkná ukázka vína z této barvířky, která neskrývá své cabernetové předky. Ve vůni kořenité tmavé ovoce s jemnými tóny sušené papriky. Plná, výrazně kořenitá chuť, ale zároveň uhlazená, téměř hebká. Představa snoubení tohoto vína s tmavým masem je rozhodně vzrušující!
Potěšil však i trochu jiný styl, v tomto případě u Svatovavřineckého 2011 ve výběru z hroznů (LVD). Příjemná vůně jemně kompotovaných tmavých peckovin. V chuti opět třešně a višně, ale také stopa vanilky v uhlazeném těle s jemně pikantní dochutí. Výborné víno na delší pití - třeba i „jen tak”.
A na závěr skvělá Frankovka 2009 ve výběru z hroznů (Chateau Palugyay). V atraktivní vůni jemně kořenité tmavé peckoviny. V čisté chuti opět přezrálé třešně a višně v jemném kořenitém kabátku. Dochuť delikátní, uhlazená a delší. Krásný závěr večera.
Početně trochu oslabený „vrcholový tým” hodnotil slovenská vína takto: Frankovka 2009 a Děvín 2012 - 9 bodů (z 10 možných), Alibernet 2011 - 8,9 b., Veltlínské zelené 2012 - 8,8 b., Svatovavřinecké a Sylvánské zelené 2006 - 8,7 b., Ryzlink vlašský 2011 - 8,4 b., Rulandské modré 2010 a Limbašský Silván 2011 - 8 b. a Svatovavřinecké růžové 2011 - 7,8 bodu.
Text a fotografie Libor Chlupatý
