Ochutnávka vín Zámecké vinařství Munzar (Domousnice)

Ochutnávka Zámecké vinařství Munzar (Domousnice) dne 12.01.2016

Premiéra s "mlaďochy" i s archivem

Víno z Mladoboleslavska je vzácností, a nejen ve Viničním altánu. A my jsme ochutnali hned deset vín na degustační premiéře Zámeckého vinařství Munzar z Domousnice. Vinař Jiří Voves se nikterak netajil tím, s jakými problémy se musí vinařství potýkat. Není to jen nepřízeň počasí, ale hlavně divoká zvěř, která s neúnavnou pravidelností dramaticky „redukuje” sklizeň hroznů. Vín z předcházejících ročníků bylo prostě málo...

A tak není divu, že jsme ochutnávali převážně mladá vína z loňské sklizně, nezatříděná, většinou stočená přímo z tanku a bez finálního školení. I z tohoto důvodu mohlo být hodnocení některých vín i přísné.

Zahájili jsme poněkud netradičně polosladkým vínem, které také bylo asi nejproblematičtější z celého večera. Tramín červený 2015 měl cukernatost v moštu na úrovni výběru z hroznů. Při nižní kyselině a vyšším zbytkovém cukru (přes 20 g/l) působilo víno výrazně sladce a mělo potlačenou aromatiku bez klasických „tramínových” tonů. Absence pikantnosti definitivně odsunula víno v mém žebříčku oblíbených vín večera na poslední místo.

Následovalo ještě sladší víno (kolem 70 g/l zbytkového cukru). Tento Tramín červený 2015 byl pro mne daleko příjemnější. Přes vysoký cukr bylo víno ve vůni i chuti dalo více „tramínovější”, a v závěru plnější chuti nechyběl příjemný, měkce pikantní ocásek. Víno jistě dalším školením získá na kvalitě.

Trošku velkým degustačním skokem bylo první ze čtyř archivních vín večera. Rulandské šedé 2007 bylo totiž výrazně suché. Ve vůni vyzrálejší světlé ovoce se stopou minerálních a zpočátku i živočišných tónů. V chuti ovocné s jemným karamelovým „štychem” po delším ležení na kvasnicích. V závěru na patře výrazně pikantní.

Pro mne nejlepším bílým vínem večera byl Ryzlink rýnský 2007. Suché víno s trochu vyšším zbytkovým cukrem (5,8 g/l) a výraznou vstupní kyselinou (kolem 9 g/l). Již krásně vyzrálé víno vonělo po světlém ovoci v lehounkém minerálním kabátku, který lemovaly prvotní znaky petroleje. V chuti vyzrálé ovoce, dotyk lipového květu a delikátní minerální stopa. Bohužel, láhve s tímto příjemným ryzlinkem již zmizely v nenávratnu...

Následovaly dvě mladé „růžovky”. Nejdříve malinko problematický Dornfelder 2015 (zatím nedeklarovaný pozdní sběr). Výrazně ovocitý (kompotované třešně a višně), bohatě kořenitý, v těle trochu tenčí, a především hodně suchý. Špetka zbytkového cukru by mu slušela rozhodně více.

Zato velmi příjemné bylo Svatovavřinecké rosé 2015 (opět na úrovni pozdního sběru). Ještě suché víno s pěkně vyváženým zbytkovým cukrem (7 g/l a kyselinou (6,6 g/l). Ve vůni delikátní lesní směs, v chuti identické, šťavnaté s měkce pikantní koncovkou. Velmi osvěžující „růžovka” nejen pro letní dny.

Z červených jsme ochutnali po dvou mladých a stejném počtu archivních vín z odrůd Dornfelder a Svatovavřinecké. Nejprve Svatovavřinecké 2015 (nedeklarovaný pozdní sběr), opravdu suché víno s trochu vyšší kyselinou (6,8 g/l). Ve vůni tmavé peckoviny, stejně tak v lehce pikantní chuti. Nezatříděné a nefiltrované víno natočené přímo z tanku musí ještě delší dobu ležet v láhvi. Zaslouží si to.

Částečně to platí i o nefiltrovaném Dornfelderu 2015 (opět vyzrálost pozdního sběru). Ve vůni kořenité tmavé ovoce, především peckoviny. Také v chuti bohatě ovocné, „čisté”, zatím ještě svěží a lehce pikantní víno. Po krátkém „školení” bude jistě velmi příjemné i na delší pití.

Bohužel dnes již archivní Dornfelder 2009 má podle mne minimální perspektivu. Víno s oxidativními tóny ve vůni i chuti, v níž převládaly kompotované peckoviny s hořkou čokoládou, mne svým stylem příliš nepotěšilo. Bez života i elegance pomalu odchází ze scény.

Zato se Svatovavřineckým 2008, barrique (vyzrálost těžkého pozdního sběru) se můžeme ještě dlouho těšit, pokud nějaká láhev zůstane. Harmonický poměr zbytkového cukru a kyselin (2,5 g/l - 5,5 g/l). Ve vůni tmavé peckoviny se stopou čokolády. V chuti vyzrálé tmavé ovoce, tělo uhlazené a měkce pikantní v delší dochuti. Přiznám se, „vavřinců” z Čech jsem moc nepil, nicméně tento bych určitě zařadil do nejužší špičky.

Po degustační premiéře ve Viničním altánu se těším na reprízu, kde bychom mohli ochutnat již vyškolené vína ze sklizně 2015, a to v bohatší škále. Tak snad někdy na konci podzimu.

Kompletní „vrcholový tým” ohodnotil vína z Domousnice takto: Svatovavřinecké 2008 - 8,9 bodu (z 10 možných), Ryzlink rýnský 2007 - 8,7 b., Rulandské šedé 2007 - 8,5 b., Dornfelder 2009 a Svatovavřinecké rosé 2015 - 8,3 b., Svatovavřinecké 2015 - 8,2 b., Tramín červený 2015 (sladký) - 8 b., Dornfelder 2015 - 7,8 b., Dornfelder rosé 2015 - 7,7 b. a Tramín červený (polosladký) - 6,9 bodu.

Text a fotografie Libor Chlupatý